Firma ELVAC letos slaví úctyhodných 30 let od svého založení. My jsme si, v rámci tohoto výročí, povídali s generálním ředitelem Zbyškem Ciompou, například o tom, kam se firma za danou dobu posunula a kam směřuje, a také jsme zavzpomínali na některé události, které si zaslouží připomenutí.

Dobrý den, Zbyšku, pojďme si něco povědět o historii firmy z Vašeho pohledu. Přiblížíte nám začátky vašeho podnikání?

Začátky ELVACU, původní název firmy byl Elcom, se datují do počátků 90.let. Tehdy jsem ve firmě ještě zaměstnán nebyl. Kolegové, kteří však byli u zrodu, například pan inženýr Gříbek nebo pan inženýr Doležal, vzpomínají na tuto dobu jako na velice divokou, kdy byla pravidla rozhodně jiná než dnes. Většina úmluv a dohod platila víceméně na dobré slovo a poměrně často se chodilo pro hotovost za faktury s „igelitkou“. Nicméně já jsem začal pracovat ve firmě na přelomu roku 1998, a to už byla vcelku rozjetá a měla svá pravidla i zažité organizační schéma.

Na co nejraději v ELVACU vzpomínáte?

Nejraději vzpomínám na dobu, kdy nás bylo tak pět šest a kdy nebylo potřeba žádných nařízení a psaných pravidel, protože jsme všichni všechno o sobě věděli. Když jsem někam odjížděl, všichni věděli kam. Já jsem měl povědomí o tom, kdo, co a na čem dělá, jelikož ten kolektiv byl velmi malý, a také jsme se znali se všemi zákazníky. Dnes už ani neznám všechny naše zaměstnance. Stává se mi, že při setkání na schodech si nejsem jistý, zda prochází někdo z firmy, nebo je to náš zákazník, nebo úplně cizí člověk.

Co považujete za největší úspěchy a historické milníky ELVACU, které stojí za připomenutí?

Úspěchů a milníků by byla celá řada a já bych nerad někomu křivdil, nebo bych něco opomenul. Co bych však mohl vypíchnout, je navázání spolupráce s firmou ČEZ v Ostravě, respektive tehdy se Severomoravskou energetikou. Tato spolupráce nastartovala naše směrování do oblasti energetiky a také dopomohla k rozvinutí výroby průmyslových PC a dalších oborů, ve kterých dnes pracujeme. Takže bych tuto spolupráci považoval za zlomovou. Nesmím ale také opomenout navázání spolupráce s firmou AŽD Olomouc, která taktéž naši firmu velmi posunula.

Řekněte nám, co Vás osobně na firmě za ta léta překvapilo, ať už po stránce pracovní ale i té lidské a co vás na vaši práci stále tak baví?

Překvapuje mě, až kam jsme to dotáhli. Když vidím například práci našich techniků při vývoji jednoúčelových strojů, nebo odborníky v oblasti pro energetiku, tak hluboce smekám. Já bych to v žádném případě nedokázal. A oni se danou činnost rozhodně nenaučili ode mě. Nejspíše jsme, troufám si říct, vytvořili dobré podmínky pro to, aby u nás rádi pracovali mladí a šikovní lidé, a ti tu firmu dostali tam, kde je dnes. Baví mě sledovat, jak se ELVAC rozvíjí, pozorovat hmatatelné výsledky a úspěchy našich techniků a obchodníků, když uvádějí nějaký nový produkt na trh, případně když předávají zákazníkovi novou výrobní linku. Když jsem toho svědkem, tak na to vždy „zírám“, jak se říká, „s otevřenou pusou“. (smích)

Řekněte nám o Vašich zálibách a aktivitách. Co děláte, když zrovna nepracujete?

Aktivit mám mnoho, ale momentálně jednu relativně novou. Má dcera jezdí závodně na koních, konkrétně parkur. A v současné době vlastníme stáj v Ostravě, kterou jsme koupili jako zchátralou stodolu s pozemkem i se starým domem a postupně místo renovujeme. Práce je to těžká, ale chuť do ní nám dodává i to, že nás zde lidé z okolí ve svém volném čase navštěvují a chválí nás, jak celé místo upravujeme. Mě osobně se navíc baví se dívat, jak u nás mladí lidé, většinou dívky do 18 let, dělají pokroky v práci s koňmi. Na rozdíl od jiných sportů, kde je taktéž důležitý trénink i příprava, je zde navíc starost o zvíře. Obdivuji je za to, jak takovou starost dokáží zvládat.

Jsou nějaké firemní události, které byste rád prožil znovu?

No, jelikož pořádáme události minimálně dvakrát do roka, někdy před Vánocemi a v létě, tak každou z nich bych rád prožil znovu. Hlavně proto, že mám možnost se na nich setkávat s lidmi z firmy, kde mnozí jsou mými přáteli. Samozřejmě se nedokáži kamarádit s více než dvěma sty zaměstnanci, ač bych rád. Proto mi účast na akcích dává možnost si s většinou popovídat, potkat se. Věřím, jelikož účastníků na akcích bývá hojně, že i je baví tato setkávání a možnost si třeba zasportovat. Rád bych si hlavně připomenul časy, kdy jsme jezdívali na různé odborné výstavy a já tak získával kontakty i zkušenosti.

Která rozhodnutí ve své práci byste udělal jinak, kdybyste měl tu možnost?

Všechna rozhodnutí byla správná. (smích). Je však pravda, že některá rozhodnutí, byť byla správná, mi přinesla osobní rozčarování. Narážím na chování jednoho našeho bývalého společníka z poslední akvizice v Količíně, který kromě předstíraní práce a ujišťování o tom, že táhneme za jeden provaz, kradl i toaletní papír ze záchodu (a to doslovně). To se vám pak nechce věřit, kam až může člověk zajít ve své chamtivosti. Otřepat se z tohoto poznání a dál se dívat na lidi s důvěrou není vůbec jednoduché. Nechci si však připustit, že mě tato zkušenost ovlivní po zbytek mého života. Tak to určitě není.

Na co se ve firmě klade největší důraz?

Já osobně, jako ředitel firmy, kladu důraz na lidi a na férový přístup k nim. Jelikož je, jak jsme se už bavili, firma plná talentů, vystudovaných techniků, vývojářů atd., je jejich know-how, znalosti i ochota pracovat pro tým nesmírně důležité. Oproti jiným firmám si více uvědomujeme, že je našim pokladem lidská síla, inteligence a tvořivost, a právě ony jsou hlavním výrobním prostředkem, nikoliv stroje. Pro firmu jsou podstatní zaměstnanci, jejich spokojenost, a také to, aby i oni cítili, že se s nimi jedná férově.

Co firmu ELVAC do budoucna čeká za změny a novinky, kam směřují její vize?

Dělat vize v dnešní době bývá složité a troufám si říct, že i odvážné. Podle mě se doba koronavirová nezmění tím, že nás všechny naočkují, od srpna starosti zmizí, a v listopadu si už na ni ani nevzpomeneme. Myslím si, že se společnost, různé mezilidské vztahy a pravidla dost změní. Nicméně naší vizí v současné době je, kromě stálého rozvoje jednotlivých činností, rozjet vlastní strojírenskou výrobu.

Co byste rád, na závěr, vzkázal partnerům, vašim zaměstnancům anebo celému světu?

Tak to řeknu jednoznačně – ať jsme všichni zdraví! Můj vzkaz platí samozřejmě kdykoliv, ale právě nyní si dvojnásob uvědomujeme, že ač máme v životě jakékoliv priority, pokud ztratíme zdraví, tak vše ostatní jsou jen „hlouposti.“